vyzbrojit

Czech

Etymology

    From vy- + zbrojit.

    Pronunciation

    • IPA(key): [ˈvɪzbrojɪt]

    Verb

    vyzbrojit pf

    1. to arm

    Conjugation

    Conjugation of vyzbrojit
    infinitive vyzbrojit, vyzbrojiti active adjective vyzbrojivší


    verbal noun vyzbrojení passive adjective vyzbrojený
    present forms indicative imperative
    singular plural singular plural
    1st person vyzbrojím vyzbrojíme — vyzbrojme
    2nd person vyzbrojíš vyzbrojíte vyzbroj vyzbrojte
    3rd person vyzbrojí vyzbrojí — —

    The verb vyzbrojit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

    participles past participles passive participles
    singular plural singular plural
    masculine animate vyzbrojil vyzbrojili vyzbrojen vyzbrojeni
    masculine inanimate vyzbrojily vyzbrojeny
    feminine vyzbrojila vyzbrojena
    neuter vyzbrojilo vyzbrojila vyzbrojeno vyzbrojena
    transgressives present past
    masculine singular — vyzbrojiv
    feminine + neuter singular — vyzbrojivši
    plural — vyzbrojivše

    Derived terms

    adjectives
    • vyzbrojený
    nouns
    verbs
    • vyzbrojovat

    Further reading