zdatný

See also: zdatny

Czech

Etymology

    From z- + dát + -ný. First attested in the 19th century.

    Pronunciation

    • IPA(key): [ˈzdatniː]
    • Hyphenation: zdat‧ný

    Adjective

    zdatný (comparative zdatnější, superlative nejzdatnější, adverb zdatně)

    1. able, capable, competent
      tělesně zdatný ― able-bodied

    Declension

    Declension of zdatný (hard)
    singular
    masculine feminine neuter
    animate inanimate
    nominative zdatný zdatná zdatné
    genitive zdatného zdatné zdatného
    dative zdatnému zdatné zdatnému
    accusative zdatného zdatný zdatnou zdatné
    locative zdatném zdatné zdatném
    instrumental zdatným zdatnou zdatným
    plural
    masculine feminine neuter
    animate inanimate
    nominative zdatní zdatné zdatná
    genitive zdatných
    dative zdatným
    accusative zdatné zdatná
    locative zdatných
    instrumental zdatnými, zdatnýma1

    1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

    Further reading