strýk
See also: stryk
Old Czech
Etymology
Etymology tree
Inherited from Proto-Slavic *strъjьkъ.
Pronunciation
Noun
strýk m pers
Declension
Declension of strýk (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | strýk | strýky | strýci, strýkové |
| genitive | strýka | strýkú | strýkóv |
| dative | strýku, strýkovi | strýkoma | strýkóm |
| accusative | strýka | strýky | strýky |
| vocative | strýče | strýky | strýci, strýkové |
| locative | strýku, strýkovi | strýkú | strýciech |
| instrumental | strýkem | strýkoma | strýky |
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “strýk”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Categories:
- Old Czech terms derived from Proto-Indo-European
- Old Czech terms derived from Proto-Slavic
- Old Czech terms derived from Proto-Balto-Slavic
- Old Czech terms inherited from Proto-Slavic
- Old Czech terms derived from the Proto-Indo-European root *stru-
- Old Czech terms with IPA pronunciation
- Old Czech lemmas
- Old Czech nouns
- Old Czech masculine nouns
- Old Czech personal nouns
- Old Czech masculine personal nouns
- Old Czech hard masculine o-stem nouns
- zlw-ocs:Male family members