rozmístit

Czech

Etymology

    From roz- + místo + -it.

    Pronunciation

    • IPA(key): [ˈrozmiːscɪt]

    Verb

    rozmístit pf (imperfective rozmisťovat or rozmísťovat)

    1. to distribute, to deploy
    2. (reflexive with se) to deploy

    Conjugation

    Conjugation of rozmístit
    infinitive rozmístit, rozmístiti active adjective rozmístivší


    verbal noun rozmístění passive adjective rozmístěný
    present forms indicative imperative
    singular plural singular plural
    1st person rozmístím rozmístíme — rozmístěme, rozmisťme
    2nd person rozmístíš rozmístíte rozmísti, rozmisť rozmístěte, rozmisťte
    3rd person rozmístí rozmístí — —

    The verb rozmístit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

    participles past participles passive participles
    singular plural singular plural
    masculine animate rozmístil rozmístili rozmístěn rozmístěni
    masculine inanimate rozmístily rozmístěny
    feminine rozmístila rozmístěna
    neuter rozmístilo rozmístila rozmístěno rozmístěna
    transgressives present past
    masculine singular — rozmístiv
    feminine + neuter singular — rozmístivši
    plural — rozmístivše

    Further reading