oně

See also: Appendix:Variations of "one"

Old Czech

Etymology

    Inherited from Proto-Slavic *oně.

    Pronunciation

    • IPA(key): (13th CE) /ˈoɲi̯ɛ/
    • IPA(key): (15th CE) /ˈoɲɛ/

    Pronoun

    oně f du or n du (third person)

    1. they two (feminine dual)
    2. they two (neuter dual)

    Declension

    Old Czech personal pronouns
    Singular 1st person 2nd person 3rd person Reflexive
    m f n
    Nominative já(z) ty on ona ono —
    Genitive mne, mě tebe, tě j(e)ho, ň(e)ho jie, nie j(e)ho, ň(e)ho sebe, sě
    Dative mně, mi tobě, ti j(e)mu, ňemu jí, ní, jiej, niej j(e)mu, ňemu sobě, si
    Accusative mě, mne tě, tebe jej, jen, ji, j(e)ho,
    -ň, ňej, ňen, ni, ň(e)ho
    ju, ňu je, ňe sě, sebe
    Locative mně tobě ňem ní, niej ňem sobě
    Instrumental mnú tobú, tebú jím, ním jú, ňú jím, ním sobú, sebú
    Possessive mój tvój jeho (je)jie jeho svój
    Dual 1st person 2nd person 3rd person Reflexive
    m f n
    Nominative vě, va (ma) vy ona oně —
    Genitive najú vajú jú, ňú sebe, sě
    Dative náma váma jima, nima sobě, si
    Accusative ny, najú vy, vajú jě, ně ji, ni sě, sebe
    Locative najú vajú ňú sobě
    Instrumental náma váma jima, nima sobú, sebú
    Possessive náš, najú váš, vajú (je)jú svój
    Plural 1st person 2nd person 3rd person Reflexive
    m f n
    Nominative my vy oni ony ona —
    Genitive nás vás jich, nich sebe, sě
    Dative nám, nem vám, vem jim, nim sobě, si
    Accusative ny, nás vy, vás jě, ně sě, sebe
    Locative nás vás nich sobě
    Instrumental námi vámi jimi, nimi sobú, sebú
    Possessive náš váš (je)jich svój

    Pronoun

    oně

    1. inflection of onen:
      1. nominative/accusative feminine dual
      2. nominative/accusative neuter dual