dwuteowniku

Polish

Etymology

    See the etymology of the corresponding lemma form.

    Pronunciation

    • IPA(key): /dvu.tɛ.ɔvˈɲi.ku/
    • Rhymes: -iku
    • Syllabification: dwu‧te‧ow‧ni‧ku

    Noun

    dwuteowniku m inan

    1. locative/vocative singular of dwuteownik