villaticus

Latin

Etymology

    From vīlla + -āticus.

    Pronunciation

    Adjective

    vīllāticus (feminine vīllātica, neuter vīllāticum); first/second-declension adjective

    1. related to a vīlla

    Declension

    First/second-declension adjective.

    singular plural
    masculine feminine neuter masculine feminine neuter
    nominative vīllāticus vīllātica vīllāticum vīllāticī vīllāticae vīllātica
    genitive vīllāticī vīllāticae vīllāticī vīllāticōrum vīllāticārum vīllāticōrum
    dative vīllāticō vīllāticae vīllāticō vīllāticīs
    accusative vīllāticum vīllāticam vīllāticum vīllāticōs vīllāticās vīllātica
    ablative vīllāticō vīllāticā vīllāticō vīllāticīs
    vocative vīllātice vīllātica vīllāticum vīllāticī vīllāticae vīllātica

    Descendants

    • Catalan: vilatge
    • Franco-Provençal: velâjo
    • Occitan: vilatge
    • Old French: village
    • → Italian: villatico

    References