velí

See also: Appendix:Variations of "veli"

Catalan

Verb

velí

  1. first-person singular preterite indicative of velar

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvɛliː]

Verb

velí

  1. third-person singular/plural present of velet

Old Czech

Etymology

    Inherited from Proto-Slavic *velь.

    Pronunciation

    • IPA(key): (13th CE) /ˈʋɛliː/
    • IPA(key): (15th CE) /ˈvɛliː/

    Adjective

    velí

    1. great, big
      Synonyms: veliký, velký
      Počěchu velími hlasy volati.
      They started shouting with great voices.
      • 14th century, Hradecký rukopis:
        Vizte, kak jste smyslem hlúpi,
        že činíte jako trúpi:
        Trúp zjiedá cuzé úsilé,
        libo málo, libo velé;
        a když sě léto skonává,
        tehdy sě zle trúpóm stává,
        že jě včely ven vypudie,
        s sobú bydliti nedadie.
        (please add an English translation of this quotation)
      • 1472, Ezopovy bajky‎[1]:
        Proč taká se žalost stele,
        proč odplula pýcha velé?
        (please add an English translation of this quotation)

    Declension

    Declension of velí (soft)
    singular
    masculine feminine neuter
    nominative velí velé velé
    genitive velého velé velého
    dative velému velí, veléj velému
    accusative velíinan+anml or
    veléhopers+anml
    veľú velé
    locative velém velí, veléj velém
    instrumental velím veľú velím
    dual
    masculine feminine neuter
    nominative velé velí, veléj
    genitive veľú
    dative velíma
    accusative velé velí, veléj
    locative veľú
    instrumental velíma
    plural
    masculine feminine neuter
    nominative velí velé velé
    genitive velích
    dative velím
    accusative velé velé
    locative velích
    instrumental velími

    Further reading