synův

Czech

Etymology

    From syn + -ův.

    Pronunciation

    • IPA(key): [ˈsɪnuːf]

    Adjective

    synův

    1. possessive of syn: son's

    Declension

    Declension of synův (possessive)
    singular
    masculine feminine neuter
    animate inanimate
    nominative synův synova synovo
    genitive synova synovy synova
    dative synovu synově synovu
    accusative synova synův synovu synovo
    locative synově, synovu synově synově, synovu
    instrumental synovým synovou synovým
    plural
    masculine feminine neuter
    animate inanimate
    nominative synovi synovy synova
    genitive synových
    dative synovým
    accusative synovy synova
    locative synových
    instrumental synovými, synovýma1

    1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

    Further reading

    • “synův”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)