rozpacz
Polish
Etymology
Deverbal from rozpaczać.
Pronunciation
- IPA(key): /ˈrɔs.pat͡ʂ/
Audio: (file) - Rhymes: -ɔspat͡ʂ
- Syllabification: roz‧pacz
Noun
rozpacz f
Declension
| singular | |
|---|---|
| nominative | rozpacz |
| genitive | rozpaczy |
| dative | rozpaczy |
| accusative | rozpacz |
| instrumental | rozpaczą |
| locative | rozpaczy |
| vocative | rozpaczy |
Derived terms
adjectives