pendler

See also: Pendler

Czech

Etymology

Borrowed from German Pendler (“commuter”), from pendeln (“commute”), from Pendel (“pendulum”), from Latin pendulum, from pendēre (“hang”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpɛndlɛr]
• Hyphenation: pen‧d‧ler

Noun

pendler m anim

1. commuter to a foreign country
   • 2009 April 25, Lenka Zimmelová with Lucie Rokošová, “Češi zaměstnaní v cizině musí doplácet desetitisíce korun na daních v Česku”, in iDnes.cz‎^[1], archived from the original on 10 August 2017:

     Do podobné situace se nyní dostaly desetitisíce dalších Čechů, kteří jezdí za prací do zahraničí. Pendleři, jak se těmto lidem říká, dosud nemuseli podávat daňové přiznání v České republice, a dokonce zde ani nemuseli platit daň z příjmů.

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of pendler (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	pendler	pendleři
genitive	pendlera	pendlerů
dative	pendlerovi, pendleru	pendlerům
accusative	pendlera	pendlery
vocative	pendlere	pendleři
locative	pendlerovi, pendleru	pendlerech
instrumental	pendlerem	pendlery

Derived terms

• pendlerka
• pendlerský

Related terms

• pendlovat
• pendlování
• pendlovky
• pendlující

Further reading

• “pendler”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)

Norwegian Bokmål

Etymology 1

Believed to be from German Pendler, via Swedish pendlare.

Noun

pendler m (definite singular pendleren, indefinite plural pendlere, definite plural pendlerne)

1. a commuter

Related terms

• pendle

See also

• pendlar (Nynorsk)

Etymology 2

Noun

pendler m

1. indefinite plural of pendel

Etymology 3

Verb

pendler

1. present tense of pendle

References

• “pendler” in The Bokmål Dictionary.