přecenit

Czech

Etymology

    From pře- + cenit.

    Pronunciation

    • IPA(key): [ˈpr̝̊ɛt͡sɛɲɪt]

    Verb

    přecenit pf (imperfective přeceňovat)

    1. to overestimate
      Antonym: podcenit

    Conjugation

    Conjugation of přecenit
    infinitive přecenit, přeceniti active adjective přecenivší


    verbal noun přecenění passive adjective přeceněný
    present forms indicative imperative
    singular plural singular plural
    1st person přecením přeceníme — přeceňme
    2nd person přeceníš přeceníte přeceň přeceňte
    3rd person přecení přecení — —

    The verb přecenit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

    participles past participles passive participles
    singular plural singular plural
    masculine animate přecenil přecenili přeceněn přeceněni
    masculine inanimate přecenily přeceněny
    feminine přecenila přeceněna
    neuter přecenilo přecenila přeceněno přeceněna
    transgressives present past
    masculine singular — přeceniv
    feminine + neuter singular — přecenivši
    plural — přecenivše

    Further reading