lúkot
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *lǫkotь. By surface analysis, luk + -ot.
Pronunciation
Noun
lúkot f
Declension
Declension of lúkot (i-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | lúkot | lúkoti | lúkoti |
| genitive | lúkoti | lúkoťú | lúkotí |
| dative | lúkoti | lúkotma | lúkotem |
| accusative | lúkot | lúkoti | lúkoti |
| vocative | lúkoti | lúkoti | lúkoti |
| locative | lúkoti | lúkoťú | lúkotech |
| instrumental | lúkoťú | lúkotma | lúkotmi |
Descendants
- Czech: loukoť
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “lúkot”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění