kombinatorem

Polish

Etymology

    See the etymology of the corresponding lemma form.

    Pronunciation

    • IPA(key): /kɔm.bi.naˈtɔ.rɛm/
    • Rhymes: -ɔrɛm
    • Syllabification: kom‧bi‧na‧to‧rem

    Noun

    kombinatorem m pers

    1. instrumental singular of kombinator