kohoutův

Czech

Etymology

    From kohout + -ův.

    Pronunciation

    • IPA(key): [ˈkoɦou̯tuːf]

    Adjective

    kohoutův

    1. possessive of kohout: cocks's, rooster's

    Declension

    Declension of kohoutův (possessive)
    singular
    masculine feminine neuter
    animate inanimate
    nominative kohoutův kohoutova kohoutovo
    genitive kohoutova kohoutovy kohoutova
    dative kohoutovu kohoutově kohoutovu
    accusative kohoutova kohoutův kohoutovu kohoutovo
    locative kohoutově, kohoutovu kohoutově kohoutově, kohoutovu
    instrumental kohoutovým kohoutovou kohoutovým
    plural
    masculine feminine neuter
    animate inanimate
    nominative kohoutovi kohoutovy kohoutova
    genitive kohoutových
    dative kohoutovým
    accusative kohoutovy kohoutova
    locative kohoutových
    instrumental kohoutovými, kohoutovýma1

    1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

    Further reading

    • “kohoutův”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)