jímat
See also: jimat
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech jímati,[1] from Proto-Slavic *jьmati.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjiːmat]
- Hyphenation: jí‧mat
- Rhymes: -iːmat
Verb
jímat impf (perfective jmout)
- to capture
Conjugation
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive jímat.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Derived terms
adjectives
References
- ^ Jan Gebauer (1903), “jímati”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 650
Further reading
- “jímati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “jímati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “jímat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026
- “jímat”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2026, slovnikcestiny.cz
- František Št. Kott (1878), “jímati”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 631