haluz

See also: галузь

Czech

Alternative forms

• haluze

Etymology

Etymology tree

Proto-Slavic *galǫzь

Old Czech haluz

Czech haluz

Inherited from Old Czech haluz, from Proto-Slavic *galǫzь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦalus]
• Hyphenation: ha‧luz

Noun

haluz f

1. branch (segment of a tree)

   Synonym: větev

2. fluke, stroke of luck

Declension

Declension of haluz (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	haluz	haluze
genitive	haluze	haluzí
dative	haluzi	haluzím
accusative	haluz	haluze
vocative	haluzi	haluze
locative	haluzi	haluzích
instrumental	haluzí	haluzemi

Further reading

• “haluz”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “haluz”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “haluz”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Alternative forms

• hałuz (alternative writing)
• haluzě

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *galǫzь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣaɫuz/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦalus/

Noun

haluz f

1. branch (segment of a tree)

   Synonym: větev

Declension

Declension of haluz (i-stem)

	singular	dual	plural
nominative	haluz	haluzi	haluzi
genitive	haluzi	haluźú	haluzí
dative	haluzi	haluzma	haluzem
accusative	haluz	haluzi	haluzi
vocative	haluzi	haluzi	haluzi
locative	haluzi	haluźú	haluzech
instrumental	haluźú	haluzma	haluzmi

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: haluz

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “haluz”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění