diktovat

Czech

Etymology

    From Latin dictō + Czech -ovat.

    Pronunciation

    • IPA(key): [ˈdɪktovat]

    Verb

    diktovat impf (perfective nadiktovat)

    1. to dictate (rule a country)

    Conjugation

    Conjugation of diktovat
    infinitive diktovat, diktovati active adjective důvěřující


    verbal noun důvěřování passive adjective důvěřovaný
    present forms indicative imperative
    singular plural singular plural
    1st person důvěřuji,
    důvěřuju (coll.)
    důvěřujeme — důvěřujme
    2nd person důvěřuješ důvěřujete důvěřuj důvěřujte
    3rd person důvěřuje důvěřují,
    důvěřujou (coll.)
    — —

    The future tense: a combination of a future form of být + infinitive diktovat.

    participles past participles passive participles
    singular plural singular plural
    masculine animate důvěřoval důvěřovali důvěřován důvěřováni
    masculine inanimate důvěřovaly důvěřovány
    feminine důvěřovala důvěřována
    neuter důvěřovalo důvěřovala důvěřováno důvěřována
    transgressives present past
    masculine singular důvěřuje —
    feminine + neuter singular důvěřujíc —
    plural důvěřujíce —

    Further reading