dekadence

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈdɛkadɛnt͡sɛ]

Noun

dekadence f

  1. decadence
  2. (literature and arts) decadent movement (literary and artistic movement exemplified by Oscar Wilde)
    • 1895, F. X. Šalda, K otázce dekadence‎[1]:
      Dle článku v Liter. Listech je totiž dekadence nejpřímější, nejbezprostřednější, nejradikálnější cesta a prostředek k altruistní socialisaci života — dekacence jeví se jako předchodní stadium v rozvoji lidském, jež nutně vede ke konečné společenskosti a družnosti — je po pojmu svém stavem přechodním, jenž sám sebou přirozeně se překonává, složitým pojmem uměle vystaveným na jehlách odporů, které dříve či později klesnou a povolí — je slovem pouhým obrazem, pouhou metaforou — žádnou logickou skutečnou entitou reálnou.
      (please add an English translation of this quotation)

Declension

Danish

Etymology

From French décadence, from Medieval Latin decadentia.

Noun

dekadence c (singular definite dekadencen, not used in plural form)

  1. decadence

Declension

Declension of dekadence
common
gender
singular
indefinite definite
nominative dekadence dekadencen
genitive dekadences dekadencens

See also

References