chvalník

Old Czech

Etymology

    From chváliti + -ník.

    Pronunciation

    • IPA(key): (13th CE) /ˈxʋaɫɲiːk/
    • IPA(key): (15th CE) /ˈxvalɲiːk/

    Noun

    chvalník m pers

    1. extoller, praiser
      Synonyms: chválcě, chvalebník, chvalič, chvalitel
      • 1413, Jan Hus, Postilla:
        Die S. Jan zlatoústý, že tento znamená svatých chvalníky, ne následovníky; to jest ty, jenž svaté chválé, ale nenásledují.
        (please add an English translation of this quotation)

    Declension

    Further reading