boiangiu
Romanian
Etymology
Etymology tree
Borrowed from Ottoman Turkish بویاجی (boyacı, “dyer”).
Noun
boiangiu m (plural boiangii)
Declension
| singular | plural | |||
|---|---|---|---|---|
| indefinite | definite | indefinite | definite | |
| nominative-accusative | boiangiu | boiangiul | boiangii | boiangiii |
| genitive-dative | boiangiu | boiangiului | boiangii | boiangiilor |
| vocative | boiangiule | boiangiilor | ||